Ginny Weasley - 2.kapitola - Rudá obálka

 

 

Milý Tome, nevím co se to se mnou děje. Harry je úžasný, pokaždý, když ho vidím, vzrušuje mě to.

Ach kéž bych mohl být u tebe, ale nejde to. Odepsal Tom.

Já bych chtěla vědět jaký je sex, svěřila jsem se a začervenala se.

Dej si ruku mezi nohy, tam kde je poštěváček, navigoval Tom.

Bylo to dráždivé, prostitutka Ginny, napadlo mne hned,

Když jsem prstama vnikla do pochvy, zažila jsem takovou rozkoš, a to mi bylo teprve jedenáct.

Představila jsem si sebe v hospodě plné mudlů, jakkouřím cigarety a popíjím jednu sklenici Singorii za drhuou. 

Oni neznají naše sladkosti, ale mi jejich jo.

Připadalo mne to nefér, tolik toho o nás nevědí.

Ach jo, chudáci.

Singorie je mudlovský, velmi jemný pití.

Milý Tome....už mě nebaví používat všechno od mých bratrů. 

I hůlku si nemůžu dovolit, od Olliwandera.

Maminka mne všechno koupí z levé ruky.

A nic se neděje moje Ginny na lásce záleží mnohem víc, než na penězích, jako kdyby tam měl smajlíka s velkým chichichi.

---

Druhý den ráno jsme jeli nakupovat 

,,Příčnalice" hodil Harry do krbu letaxový prášek.

,,Cože to řekl?" ptala se máma.

,,Příčnalice" rozkázal Harry a ve smaragdovém zábesku zmizel.

,,Cože to říkal?" ptá se máma.

,,Příčnalice" zamumlal taťka.

,,No nazdar" zamumlala Molly, moje máma.

---

Volali různá jména. Na hlavu nám nasadili starý, Moudrý klobouk.

Nikdo mi z bratrů nesdělil, jak nás rozdělují do kolejí.

Ale, ale, nadaná a mocná kouzelnice. Nebude tušit, v jakém je nebezpečí, šeptal jí do mysli Moudrý klobouk.

Ginny se vyděsila, sáhla si vedle kabelky, kde měla svůj přísně tajný deník, který jí daroval Lucius Malfoy.

Netušila, jestli by ho měla předat profesorce MCgonagalové nebo rovnou panu řediteli, Albusi Brumbárovi, který by si s ním vědl rady.

Kam tě ale poslat? Jsi pod vlivem nejděsivějšího kouzelníka, tehož, jeho jméno nesmíme vyslovit, prozrazuje zrůdný klobouk a tak Ginny k němu ztratila sympatie.

Prosím, pošli mě k mé rodině, né do Zmijozelu, po oočích se jí začaly koulit slzy.

Všimla si, že jí všichni Weasleovi zděšeně sledují,

,,Ať je to tedy, Nebelvír!" vykřikne nakonec a všichni nebelvírští studeti začali tleskat.

Ginny se ztratily slzičky a ihned vyběhla k Fredovi a Georgovi si sednout vedle nic.

Po zařazování začali zpívat hymnu a pak se pustili do skvělého hodokvostu, kterého jim připravili kuchaříci, skřítové.

Ginny měla neuvěřitelný hlad, tak si nabrla od všeho trochu.

Nejvíc jí ale zaujali kuřecí stehýnka a když si jedno vzala, projel kolem ní chlad.

Ze stolu se zjevil duch sira bezhlavého Nicka.

Smutně se díval na jídlo, ale za to se s potěšením podíval právě na ní.

,,Weasleyovic dcera, jaký klenot pro vaši rodinu, těší mě slečno..." chtěl ještě něco poznamenat, ale neměl k tomu příležitost, páč se na jejich stolech objevila sova.

Ta měla zvláštně rudou obálku.

Ronald Weasley.

Začala hulákat a nadávat, za to, že do školy přijel autem, ale když zjistila, že Ron není v místnosti, zavřela pusu.

,,Ginny, drahoušku, dej dopis Erol a řekni ji, ať mě sem pošle zítřejší den" ten dopis se na ní usmál.

"Dobře mami" Ginny dopis pevně zavřela a dala Eroll zpátky roztřesenýma rukama Errol, jejich rodiné sověl do obálky.

,,Ten bude mít nahnáno. Takovej jsem dostal, když jsem nepopřál babičce k narozeninám" Nevilla to rozbrečelo, ale nakonec se uklidnil, když sova roztáhla křídla a odletěla.

Brumbál řekl, že už je čas jít do pokoje.

Hermes, jiná sova jí poslala Denní Věštec.

Vznášející auto nad Londýnem,

Syn  pana Arthura Weasleyho přiletěl s Panem Harrym Potterem do Bradavické školy čar a kouzel, očarovaným autenm. 

Vidělo je nejméně sedm mudlů. Těm jsme museli smazat paaměť, aby na incident zapoměli.