Ginny Weasley - 7.kapitola

 Po té, co vystoupili ze člunů, Hagrid je úspěšně v řadě za sebou zaparkoval.

Věděla , že mý starší sourozenci byli na neviditelných, tvorem vedoucích kočárech.

Percy seděl za Penelopou a dávají si nenápadně pusinky. To mě však nevyvedlo z míry,

Něco jiného... jak nás asi budou zařazovat do jednotilivých kolejí?

Od Rona jsem věděla, že Hermiona Grangerová, je nejchytřejší holkou snad na škole.

Vedle ní, narozdil od ní jim to všem ani trochu nepálilo.

Beztak si přečetla všechny knížky, Zlatolava Lockharta, už napořád.

Ten se v budoucnu objevil, jako podvodník, co si osvojil, to, co vykonali druzí.

Ale sám na to prý úplně zapomněl a začal se léčit v nemocnici u svatého Bruta.

Tak jsme tedy šli přes otevřenou bránu do náročných schodů.

V břiše nám všem kručelo hlady a byli jsme nervózní z toho, jak nás zařadí.

,,Dobrý večer" osloviila nás paní profesorka MCGOnagallová.

,,Před zařazováním ustupte a upravte se" pohlédla na můj použitý hábit a já jsem si v tu chvíli přála zmizet, prostě se ztratit, páč se na mě všici otočili.

Do očí mi vhrkli slzy.

,,Ale no tak, slečno Weasleyová, nechtěla jsem se vás nijak dotknout, vypadáte dobře" omlouvala se profesorka MCGonagallová.

,,D-d-ě-k-u-j-i-" zamumlala jsem nervozním, třepetajícím tonem v hlase a zrudla jsem jako rajče.¨

Tak a dveře se otevřeli,,,¨

´´´´

Uvnitř byli téměř všichni a pak jsme mířili dvoranou do společenské hostinné, velkolepé, místnosti.

Seděli tam všichni čtyři koleje, kteří se skládali ze stovky žáků.

Přiblížili jsme se k ošklivému klobouku. který spustil: 

  Zdá se vám, že jsem ošklivý -

myslete si, co chcete,
chytřejší klobouk než jsem já
na světě nenajdete.
Nechte si svoje buřinky
i své klobouky z plsti -
jsem moudrý klobouk z Bradavic,
jenž vám nic neodpustí.
Každému vidím do duše,
vím, z jakého je těsta -
nasaď si mě a řeknu ti,
kam povede tvá cesta.
Možná tě čeká Nebelvír,
kde mají chrabré srdce;
odvaha, klid a rytířskost
jdou u nich ruku v ruce.
Nebo tě čeká Mrzimor:
máš jejich mravní sílu,
jsou čestní a vždy ochotní
přiložit ruku k dílu;
či moudrý starý Havraspár,
pokud máš bystrou hlavu,
tam důvtipní a chápaví
vždy najdou čest a slávu.
Nebo to bude Zmijozel,
kde nastane tvá chvíle -
ti ničeho se neštítí,
by došli svého cíle.
Nasaď si mě a neboj se
(jen vlastní strach tě leká)!
Já, moudrý klobouk z Bradavic
ti řeknu, co tě čeká.