Quileutská dívka - 7.kapitola

Alfred mne vzbudil svou vůní míchaných vajíček.

,Dobré ráno" pozdravila mě Gabriela a dala baňku na strom.

,,To už jsou Vánoce?" Podivila jsem se.

,,Ano, a přišel ti balík" věnovala mi krabici.

Otevřela jsem jí.

V ní byl růžový náhrdelník na krk.

S vyřezávaným vlčkem, od Jacoba, napsáno-

,,Oni ví, že jsem tady?" Zavrčela jsem vztekle a odhalila jsem své tesáky.

,,Museli jsme jim to říct, fakt promiň" omlouvala se Gabriela.

V tom někdo zatukal na dveře,

,,Další z tvých dárků dorazil" usmála se Gabriela, jako kdyby spatřila zlaté prasátko.

Embry Call se objevil ve dveřích,

,,Kde se potuluješ, ty cvoku:" Ptá se mě a objímá.

Příjmu jeho náruč a rozpláču se.

,,Alfred volal Jacobovýmu tátovi a ten to řekl mě" přiznal Embry.

,,A na co je toto?" Prohlídl si balíček Alfred.

,,Na něco, co pomáhá proti kouření" pravil Embry a dal mi vášnivou pusu.

,,O náplasti, ó sprejíček, ó žvýkačky" vzdychl šťastně Alfred.

,,Můj nejhezčí dárek jsi ty" rozplakala jsem se a  obejmula jsem Embryho.

,,Celý, nažhavený, celý tvůj" políbil mě a začal pomáhat se zdobením.

,,Míchaná vajíčka, tvoje vyhlášená, po celé rezervaci" oblíznul se Embry a šel si sednou ke stolu, kde mu Alfred začínal nabírat na talíř.

,,Jsem tak ráda, že jsi tady" přiznala jsem upřímně.