Když byla zima tak ses ke mě přitulila, znělo mi v hlavě. Paráda, dvoučlenná smečka. Já a Embry. Tuhle válku nemůžeme vyhrát. Proti Cullenovic klanu jsme jen dva nebo čtyři, Alfred s Gabriellou wuileutskou rezervaci nemají zrovna dvakrát v lásce. Bude válka, nebo něco mezi úsmiřím a bojováním? Chtěla jsem dostat toho silného, jako medvět, Emmetta Cullena. Jak já jsem prahla po pomstě. Právě jejich puch bylo to, co mě od nich odrazovalo se s nimi přátelit. Byla jsem mimo, chtěla jsem válku proti Cullenovic klanu. Nenávist bylo to jediné, co jsem k těm smrdutým pijavicím cítila. Měla jsem chuť vrhnut se na toho nejsilnějšího, Emmetta, co je fakt silný, jako medvěd. Přemýšlela jsem nad horkým šálkem kávy, kam jsem si už sypala pět kostek cukru. ,,Jsi nějaká zamyšlená?" Všiml si Embry. ,,Dvojčlená smečka je málo" zamýšlela jsem se. ,,Na co?" ,,Na válku" zavrčela jsem a hodila si do kávy další kostku cukru. ,,Jak tohle můžeš pít?" Chechtal se Embry- ,,Na válku, jse