Ginny Weasley - 11.kapitola

Byla půlnoc.

Mířila jsem na chodbu, kde jsem měla napsat další zmijozelův vzkaz.

Tajemná  komnata znovu otevřena, nepřátelé dědice pozor...

Pak jsem kočku, paní Norissvou pověsila za ocas na špici na zdi a odešla.

Brzy se tam začali shromažďovat studenti a všichni učitelé.

Dala jsem se na úprk a šla jsem k Buclaté dámě.

,,Kaput Draconis" řekla jsem a obraz mě pustildo nebelvírské síně.

Natáhla jsem se na gauč a vychutnávala jsem si teplo, které sálalo z krbu.

,,Ginny, Ginny! Věděla jsi to? Paní Norissová je zkamenělá!" Vykřikl na mě Colin Crewey.

,,Cože?" Vyvalila jsem oči, nevědějc, která byje.

Smetla jsem ze sebe chlupy, nenápadně, aby si toho nikdo nevšiml.

,,,Heř ha sá, sájá sije" slyšela jsem hadí řeč, ale ignorovala jsem to.

Jen moje představy...jen moje představy...to já nezabila paní Norissovou.

Vytáhla jsem denního věštce, kde na mě zuřivě mával Harry s Lockhartem v krucáncích a kaňourech.

Překvapilo mě, že o těch dennich útocích tam nepíšou.

Nejdříve paní Norrisová, potom Colin Crewey.

,,Třeba se mu podařilo too útočníka vyfotografovat" říkala Minerva Mcgonagallová.

,,To znamená, že se tajemná komnata, opravdu znovu otevřela" pravil Brumbál.

Šla jsem k Hagridově hájence, kde jsem nenápadně uškrtila deset kohoutů.

Bazilišek nesnášel ptáky.

Jedině tak jsem mohla dílo Salazara Zmijozela dokončit.

A když mne přistihl Hagrid, zamumlala jsem něco a chvátala jsem zpátky na hrad, rudá jako rajče.

Měla jsem štěstí, to bylo jen tak tak a byll by se mnou ámen, kdyby mě Hagrid přistihl při tom děsivém škrcení drůbeže..

,,Pozor, Zmijozelův dědic přichází!" Řvali ze srandy Fred a George, nikomu se to však nezdálo vtipný.

Měli jsme totiž hodinu soubojnického klubu, Draco Malfoy vyčaroval z hůlky hada a Harry ho poštvával proti Justinovi, já však věděla, že se hadovi snaží zabránit, aby Justinovi ublížil.

,,Vypera ivanesca" vykřikl Severus Snape a had se rozhořel a zmizel.

,,Na o si to hraješ?" Zeptal se vyděšeně Justin.

´´

Psali jsme ve společenské místnosti úkoly.

Teda až na Freda a George.

,,Tak co Harry, proměníš mě v kámen?" Zeptal se ho Fred.

Harry se zasmál a věnoval se svému čtení o čajových lístcích.

Draco Malfoy chodil jako páv po chodbě.

Naparoval se.

Když tenkrát řekl ,,jste na řadě mudlové" měl pravdu.

Kletba zasáhla i bezhlavého Nicka.

Kéž by už byla úroda mandragor uvařená.

Říkalo se, že Bradavice zavřou.

To by musel Harry k Dursleyovým na pořád.

A to on nechtěl.

Nakonec mi moc deníku začala naánět strach a zbavila jsem se ho vi koupelně.

Hodila jsem ho omylem po Ufňukané Uršule a vypadla jsem od tam.

,,Auuuuuuuuuuu" naříkala pak, přestože to kolem ní proletělo a nemohla nic cítit.

Simulantka, zákeřná.