Quileutská dívka - 9.kapitola

 Vzala jsem si ploom-x a vdechovala kouř. Embry nesnáel klasické cigarety, ale ty nahřívací jakž takž snesl.

S Gabrielčiným otcem jsme si sedli na zahrádku a u ohně jsme kouřili.

,,Je nás méně, bratříčkující se upírů. Blackům se nedá věřit, starej Ateara ztratil rozum.

Všichni byli okouzlení tou malou upířicí. Nevěřím, že je nesmrtelná, sáhne na mě a nejradši bych jí usekl ruku svýma ostrýma tesákama" vyfoukl kouř ze kterého se vytvořila bublina, která postupně zanikala.

,,Embry Call je správnej hoch, ale kdyby měl pochopení, tak tě nechá, bez urážky" přidala se Gabriela.

,,I já cítím, že bych se na něj měla vyprdnout. Když sem měla dívčí období, běhal kolem mě jako štěně.

Všichni říkají, že se k sobě nehodíme. Já mám navíc, než na takového zajíčka" přiznala jsem.

,,Ale on se o tebe vtiskl, v tom je ten problém" pravil Alfred.

Odhodila jsem nedopalek do ohně a měla jsem chuť se převtělit a rozeběhnout se krajinou.

Napila jsem se Mokatiny, kávy, která mi způsobila nespavost.

,,Měli by jsme to tu hlídat. Hlídkovat, střídat se. Aby sem ta stvůra, kterou porodili Cullenovi, e nevplíila na našem území. Něco takového nepřipustím" pravil rozhněvaný Alfred, kterýměl dost síli na to, aby se proměnil a tu holku zakousl.

Byli jsme daleko větší, než původní vlci, co tady žili předněkolika staletími.

ˇˇˇˇ¨

 

Postupně jsme se střídali během lovu, jak na ně,

Nikdo z Cullenových sem se neodvážil přijít.

Usrkávala jsem kafe z termosky a paak jsem se převtělila.

Proto jsem se přeměňovávala.

Pro klidný, ničím nerušený běh.

Cítila jsem svaly na kostech a vychutnávala si ten pohyb na čisto.

Uvolnilo se mi celé tělo a svět byl vůči mým myšlenkám imunní.

Já jsem ta bílá vlčice, co opustila smečku.

Co se přidala k Alfredovi a e Gabrinne.

Zavrněla jsem.

,,Takovou tě neznám, že bys byla zamilovaná?" Přeruší mě Alfried z mých myšlenek.

,,Ale kde že, mám prostě radost, e mizí sníh a my nebudeme muset mrznout v té zimě" řekla jsem a převtělila se v člověka.



La Push byla pro nás zakázaná rezervace, měli jsme bydliště na Olympic Mountains.

,,Začnu první s hlídkou" navhrla jsem.

Oheň se uhasil sněhem a všici se odebrali na kutě.

Svlékla jsem své hadry a převtělila se.

---

Ráno byl jarní, čerstvý vzduch, Sníh začal tát a na louce se začali rojit sněženky.

,,AUUUUUUUUUUUU" zavyla jsem radostně, pak jsem ale sklapla, abych nás neprozradila.

,,Co se děje?" vyběhl Alfred s mysliveckou puškou před barák.

,,Je jaro, březen" usmála jsem se a přemýšlela, co dělají zvířata, probuzená ze zimy.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Krvavý úplněk dvojí barvy - 4.část