Quileutská dívka - 10.kapitola

 Někteří  brali lov němých zvířat pro zábavu.

Já jsem lovila jen tak, když jsem neměla co k jídlu.

Alfred a Gabriela mi zachránili život, takže jsem nemusela být odkázaná na zvířatech.

Jsou podle mě zvláštní, dokonce mají mnohem zvláštnější styl uvažování, než my, lidé.

Zrovna jsem jedla čokoládový muffin, když v tom se vrátil Alfred z hlídky.

,,MMM, muffiny, ty s čokoládou" zavrněl spokojeně, pohladil si fousy a plešku, na kterém se mu rojili jednotlivé pramínky vlasů. Na někoho mohl Alfred působit divoce, pro mě to byl milující a laskaví strejda, co mi zachránil život.

,,Nazdar parťáku" pozdravil Embryho, ale ten si toho téměř nevšiml, páč mi cosi šeptal do ucha a hladil mě po vlasech.

,,Klidně si dej, já  s Gáinou jsem toho napekli pro celou somárskou vesnici" zažertovala jsem.

,,Dám si díky" vzal si muffin, pořádně si kousl a zapil to ilnou kávou.

,,No tak, už toho nech" zarazila jsem Emryho, páč to bylo samý miluju tě, miluju tě, navždycky spolu souzněni.

,,Nebudu se moct příštích pár dní převtělit. Dívčí problémy, vlci by mě ucítili na sto honů" poznamenala jsem.

V lidské podobě ti vlkodlaci nemají po lidech tolik pachu, když menstruují.

Zdálo se jím to jako nějaká mršina, kterou Cullenovi porazili v lese.

Já je viděla, když lovili, byla jsem u toho.

A taky se mi Edward Cullen otevřel do mozku, ale prosila jsem ho, ať to neříká svojí nebezpečné, novorozené upírce.

Skolili tenkrát pumu, co šla po jelenovi a já se vrhla na toho jelena.

Takže byl zachráněn zbytečně, měla jsem hlas, že bych snědlai celého mamuta.

No nebyli to řízky, jako od maminky, ale prostě jsem se nasytit musela.

Venku se začalo smrákat a pršet. Pršelo dlouho do noci a já jsem nemohla usnout,

tak jsem si četla knihu Hvězdy nám nepřáli.

Bylo pět ráno, když jsem si šla uvařit kávu,

Vzdala jsem to. Neusnu.

Už začínám být jako ti studení, co nikdy nespí.

Ale já nemohla, celou noc mě bolelo břicho a hlava.

Sáhla jsem po apoibuprofenu, dvě tabletky jsem zapila vodou.

Zrpvna jsem četla, že rakovina je  vedlejší efekt umírání, když se vrátila další hlídka.

Usmažila jsem jim míchaná vajíčka, tak, jak to mají rádi, s cibulí.

Spokojeně se natáhli po jídle na gauč k televizi a já jsem si šla lehnout.

Zdálo se mi, jak mrznuvenku, uprostřed polární záře.

Vyla jsem na ní a dováděla při ní s ostatními vlky.

Cítila jsem se štastná, v plné síle.

---

Když jsem sem probudila, zase pršelo.

Usmyslela jsem si, že si dám horkou koupel.

Měli jsme tu výhodu tady, co doma ne.

Velkou rohovou vanu, takže ses v ní mohla potápět, jak se ti zachtělo.

Napustia jsem jí, hodila jsem do ní bombičku jahodovou a skořicovou.

Počkala jsem, až  bombičky ve vaně vyšuměli a začala jse si ve vodě hrát jako malá.

Dokud byla teplá byla jse spokojená.

Na chvilku jsem usla a viděla jse zase polární zář a cítila se tak šťastná, jako malý dítě, co dostalo svojí první vysněnou hračku k Vánoclm.

Probudila mě až studená voda, tak jsem odepla špunt a osprchovala se i s vlasy.

Utírala jsem se do měkkého, bavlněného ručníku a převlékla se do zeleného svetru bez potisku.

To bylo žůžo, někdy si to zopakuji"

Použila jsme samozřejmě tampon, aby zabánil krvi do vany.

Když jsem ho vytáhla z rozkroku, byl celý zakrvácený a nafouklý vodou, vzala jsem toaletní papír a spláchla ten odpornej smrad do WC.

Tak jsem si nasadila vložku a dala jsem si čistý i spodní prádlo, použilajsem Gabrilininu vůni po jahodách, snad se nebude z blobit.

Vyčistila jsem si zuby a šla jsem zase trůnit do postele.

Ono, když je venku tak škaredě a navíc tam nemůžete, je těžký něco dělat rozumného, aby jste to nepokazili,  Tak já jsem se rozhodla nic nedělat a jen tak ležet  a těšit se na sen, co mě udržoval doma v bezpečí a byla jsem spokojená a šťastná.