Elizabeth Číšníci nám nosili spoustu jídla. Většinou ústřice. V žaludku mi kručelo tak, že jsem bez odmlouvání vysála do posledního zbytku. Zapila jsem to bublinkama. Když už jsem nemohla, David mi podal papíry. Zapečetěné pečetí s velkým L. Uculila jsem se hloupě. ,,Co to je?" Divila jsem se. ,,Čti" nařídil. Já David Lockhart odepírám svéprávnost paní Elizabeth Hafairové. Bude zcela oddána mě včetně své krve a duše. Otisknul jsem se. To znamená, že už nemáte navybranou. Když neupolechnete, zbičuji vás. Zbavení svéprávnosti? Nikdy!!! Ale zase to zbičování mě děsilo. ,,Pij" nalil mě rum s cocacolou. ,,Jsem ještě sotva mládě, abych mohla někomu tímhle hnusným způsobem patřit" rum s colou mě dodával odvahu. Zařvala jsem a hodila jsem po něm skleničku. Vycenil tesáky a na stole se objevilo ohromné velké zvíře, podobné vlkovi, připravené zaútočit. ,,No tak dobrá, souhlasím" vykřikla jsem, aby nabral svou lidskou sexy podobu. ,,Tohle je mé první a poslední varování&
Komentáře
Okomentovat